Sebereflexe jako zdroj změn v sociálních službách

Seminář provádí účastníky vlastní sebereflexí ve vztahu k vykonávané profesi v sociálních službách. Praxe sociálních služeb je však velmi specifická, neboť jejím smyslem je pomáhat lidem v životě při uplatňování svobodné vůle, prosazování svých práv a zájmů. Při kontaktu pomáhajícího a uživatele se tak setkává dvojí vnímání a vyhodnocení reality atd. Rozdíly těchto perspektiv přirozeně vedou k frustracím na straně pomáhajícího, které je nutné efektivně zpracovávat. Tento seminář provede účastníky dostupnými metodami sebereflexe, jejichž základem je uvědomění si vlastního prožitků, jejich pojmenování a zpracování. Právě schopnost pracovníka zážitky "pustit skrze své vědomí" mu umožňuje se s nimi rychleji vyrovnat. Prožitky se tak neukládají v nevědomí či podvědomí a nehrozí náhlá nekontrolovatelná reakce na podněty ze strany klienta, nebo blízkých příbuzných. Sebereflexe je jedním z nástrojů, jak provádět psychohygienu, která je při práci v sociálních službách velmi důležitá. Účastníci budou seznámeni se specifiky sebereflexe a způsoby využívání. Získané informace a reflexe ze strany kolegů a lektora jim pomůže posunout se na další stupeň dovedností souvisejí s jejich profesním rozvojem.

• Účastník ví, co je sebereflexe, jak se liší od psychohygieny, zná specifika využití pro sebe samého.
• Účastník je schopen základní úrovně sebereflexe a dovede formulovat, co si sám o sobě myslí, co ho při výkonu pomáhající profese nejvíce štve a proč.
• Účastník dovede své prožitky vědomně pojmenovat a zpracovat, ví, že tímto způsobem chrání sebe i uživatele služby, kterým slouží.
• Účastník je schopen o své zkušenosti sebereflexe hovořit s ostatními, motivovat a podněcovat kolegy, aby tuto techniku při své osobní psychohygieně využívali.