Poslední rozhovory - komunikace s člověkem v závěru života a podpora rodiny

V závěru života často přicházejí rozhovory, na které nás žádná škola ani učebnice zcela nepřipraví. Klienti i jejich blízcí prožívají strach, nejistotu, bezmoc, smutek nebo obavy z budoucnosti a pracovníci sociálních služeb i paliativní péče se stávají těmi, kteří je těmito okamžiky provázejí. Právě způsob komunikace může významně ovlivnit, jak klient i jeho rodina toto náročné období prožijí.
Vzdělávací program nabízí praktický pohled na psychologii komunikace v závěru života. Účastníci získají porozumění psychickým potřebám umírajících klientů i jejich blízkých, naučí se vést citlivé rozhovory o obavách, naději, ztrátě, umírání a loučení a osvojí si komunikační strategie využitelné v každodenní praxi. Součástí kurzu jsou modelové situace, kazuistiky a praktické techniky zaměřené na práci s emocemi, tichem, konfliktními situacemi i podporu rodinných příslušníků.
Kurz propojuje psychologické poznatky s praktickými zkušenostmi z paliativní péče a sociálních služeb a nabízí účastníkům konkrétní nástroje, jak být profesionální a současně lidskou oporou tam, kde už často neexistují jednoduchá řešení.

 Absolvent vzdělávacího programu:

• Rozumí psychologickým potřebám klientů v závěru života a dokáže rozpoznat nejčastější emoce, obavy a potřeby umírajících klientů i jejich blízkých v kontextu paliativní péče a sociálních služeb.
• Dokáže využívat efektivní komunikační strategie při vedení citlivých rozhovorů s klienty a jejich rodinnými příslušníky v situacích spojených s nevyléčitelným onemocněním, umíráním, ztrátou a loučením.
• Umí vhodně reagovat na silné emoce klientů a jejich blízkých, jako jsou strach, smutek, bezmoc, vztek, vina nebo popírání situace, s využitím respektujícího, empatického a profesionálního přístupu.
• Rozvíjí schopnost pracovat s tichem, aktivním nasloucháním, nadějí, důstojností a profesními hranicemi při poskytování podpory klientům v závěru života i jejich rodinným příslušníkům.
• Dokáže využít praktické psychologické postupy při komunikaci o závažných tématech, zvládání náročných rozhovorů, podpoře rodin a řešení konfliktních nebo emočně vypjatých situací v paliativní péči a sociálních službách.
• Je schopen reflektovat vlastní postoje k umírání, ztrátě a smrti, pracovat s vlastními emocemi a využívat získané poznatky ke zvýšení profesní jistoty, kvality komunikace a psychické odolnosti při péči o klienty v závěru života.