CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Seznamte se s Nazi, dvacetiletou Afghánskou dívkou, která již třetím rokem žije v hlavním městě Indie. Na den svého příjezdu vzpomíná jako na okamžik, který převrátil její dosavadní život naruby. Přinesl novou budoucnost, ale také nové výzvy. Co ji přinutilo opustit domov a vydat se i s rodinou do země, která je tak odlišná od té její?

Nazi se narodila do šťastné rodiny v Afghánské provincii Bamyan. Oproti milionům dalších dívek se jí dostalo obrovské výsady – mohla chodit do školy. Odhaduje se, že více než polovina žen v Afghánistánu je negramotných a Nazi byla jednou z mála vyvolených, kterým bylo dovoleno studovat. Stále vzpomíná na lásku ke knihám a bezstarostnost, s jakou procházela dětstvím. Až do jedné chvíle. Do smrti svého otce.

Nazi i její sourozenci byli ještě příliš malí na to, aby je matka sama dokázala uživit, a proto se podle zákonů koránu celá rodina přestěhovala ke svým strýcům. Afghánská společnost je však stále velmi patriarchální. Matka jakožto mladá vdova ztratila jakékoliv právo podílet se na chodu domácnosti. Musela pracovat daleko od místa bydliště a děti vychovávali přísnou rukou strýcové. Pak v příběhu nastal okamžik zlomu. Strýcové Nazi přikázali, že musí ukončit studia a provdat se za svého bratrance. Bylo jí patnáct let.

Proč by někdo nutil tak mladou dívku do manželství? Příbuzní v tom měli jasno. Je žena. A ženy nemají chodit do školy, studovat, znát svá práva. Mají být vdané, vychovávat děti a starat se o domácnost. To bylo jediné zdůvodnění, které se jí od strýců dostalo. A také jediný popis role ženy, který od nich kdy slyšela.

Proto se jednoho dne matka Nazi rozhodla, že své strýce potají opustí, a i s dětmi odejde na místo, kde je nikdy nikdo z rodiny nenajde. Do Nového Dillí rodina dorazila 10. července 2014, jen s několika kufry a nejistotou, co bude dále. Neznala ani místo, ani jazyk, ani kulturu města, do kterého přijeli. Na své problémy ale naštěstí nebyli sami. Matka Nazi se těsně před příjezdem domluvila s organizací Jezuit Refugee Service (JRS), že se o ně po příjezdu postará. Navzdory obrovským překážkám se mohla celá rodina začít začleňovat do života v Indii.

Nyní Nazi spolu se sourozenci znovu studuje a chystá se na univerzitu. Souběžně se studiem také pracuje, aby mohla spolu s bratrem uživit matku a další sestru. Přestože se rychle naučila mluvit plynule hindsky i anglicky, získat dobrou práci v je Indii nadlidský úkol, a tak se musela spokojit s velmi špatně placeným zaměstnáním – za jeden napsaný článek dostává jednu rupii. Představte si, kolik takových článků musí Nazi napsat, aby mohla zaplatit nájem za čtyři tisíce rupií. Je neuvěřitelné, kolik každodenních starostí tato drobná mladá dívka zvládne unést.

Nazi se narodila do světa, v němž mají ženy svou roli dánu jednou provždy. Nechtěla se s tím ale smířit. Dnes říká, že život v Novém Dillí ji naučil být hrdou na to, že je žena. Vždyť pracuje tvrději stejně tvrdě, jako kterýkoliv muž. Avšak oproti mužům si musela svou svobodu vybojovat.