CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Individuální přístup ke studentům

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Zahraniční praxe ve více než 40 zemích 4 světadílů

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro kulturní a vzdělávací aktivity

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Netradiční výukové metody

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Socha příběhů - místo setkávání osudů klientů sociální práce

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro osobnostní růst

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Co přimělo Bela ze Slovenska léčit se ze závislosti

K drogám se Belo dostal už v patnácti. Od rodičů i díky osvětě sice dobře věděl, že drogy jsou svinstvo a že ho mohou brzy zavést do propasti. Přesto se přidal k partě, ve které se fetovalo. Pomáhalo mu to alespoň chvíli zapomenout na nízké sebevědomí a problémy v rodině. Chvíle zapomnění se ale rychle změnily v příběh těžké závislosti.

Když bylo Belovi patnáct, jeho otec a velký vzor náhle vážně psychicky onemocněl. Jako mávnutím kouzelného proutku se v rodině všechno změnilo. Matka byla nucena přebrat úlohu hlavy rodiny a každodenní napětí v rodině Bela psychicky vyčerpávalo. Začal ztrácet sebevědomí a raději unikal ven. Víc než po čemkoli jiném toužil po přijetí ze strany vrstevníků, chtěl někam patřit a svým způsobem i rebelovat.

Postupně začal užívat marihuanu a alkohol. Přinášelo to příjemné chvíle úlevy a zapomnění, stále se smál, byl veselý a odvázaný. Závislost u něj ovšem nastala velmi brzy a měla dramatický průběh. Belo má zkušenosti s tabletkami, toluenem, pervitinem, píchal si i heroin. Spolu se závislostí se dostavily deprese a úzkosti. Z krásných chvil úniku z reality se stalo nejhorší období jeho života.

Že má opravdu velký problém, zjistil ve chvíli, kdy přišel o jednoho z posledních kamarádů. Ani to ho ještě nepřinutilo k trvalé abstinenci. Došel tak daleko, že se rozhodl, že se svou závislostí nebude bojovat. Bylo pro něho těžké ustát všechny ty absťáky, úzkosti... V jednu chvíli zcela rezignoval a smířil se s tím, že zkrátka je a navždy bude feťák.

Jak je tedy možné, že právě teď Belo pobývá v resocializačním středisku Gréckokatolické charity Prešov a snaží se přece jen se svou závislostí bojovat? Najednou uprostřed své rezignace přece jen ucítil, že pokud bude jeho život pokračovat stejně, bude to jen a jen horší. A že neubližuje jen sobě, ale také svým rodičům a blízkým, kteří se kvůli němu trápí.

Belo chce začít znovu. Zbavit se zničující závislosti, najít si práci, bydlení, založit rodinu s milující ženou. A neubližovat už dále sobě a svým blízkým.

Hodně štěstí a silné vůle, Belo!


Kateřina Outlá
listopad 2016