CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

S Marií Merhautovou jsem se poprvé setkala v rumunském městě Moldova Noua, kde na mě čekala na autobusovém nádraží. Právě u ní jsem měla během praxe několik příštích týdnů bydlet. Chvíli jsem postávala u autobusu, než ke mně přistoupila malá žena s vlasy černými jako havran, které už místy prosvětlilo stáří. V rukou se jí kolébalo mnoho pestrobarevných igelitek, které hrozily, že se každou chvíli protrhnou tíhou svého obsahu.

Počáteční ostych jsem překonala velice rychle. Marie ze sebe chrlila jednu větu za druhou, vodopád slov navíc často podbarvovala černým humorem, který je mi blízký. A tak jsem se od ní nejprve dověděla, že si den předtím vrazila hřebík do nohy. Přestože kulhala, nenechala si vzít těžké igelitky a nasadila takové tempo, že jsem měla co dělat, abych ji stačila.

Marie žije na Gerniku v rumunském Banátu od mala. Její rodina vlastní několik polí a pár kusů dobytka. Protože je Marie jednou ze schopnějších žen ve vesnici, dochází každé ráno do malé mlékárny a sbírá od lidí mléko. Vstává v pět hodin a spát chodí pozdě v noci. Celý den dře. I když má teplotu a očividně ji není dobře, nenechá si žádnou práci vymluvit a únavu a vyčerpání zastírá svým černým humorem.

Marie je nemocná, ale odmítá to akceptovat. I když se jí stalo, že ráno zkolabovala a skončila v nemocnici na kapačkách, večer už bylo navařeno, napečeno a zameteno, dobytek měl co žrát a pole na zahradě bylo vypleté a zalité. Všechno dělá samozřejmě a s obrovskou vnitřní silou. Přitom už prodělala několik operací, ta nejzávažnější byla operace srdce. Jelikož Marii nechtěli operovat v Rumunsku ani za úplatek, bez kterého tady nepořídíte skoro nic důležitého, musela těžký zákrok podstoupit v České republice.

Je až neuvěřitelné, jak se Marie s lehkostí ptáka přenáší přes všechny své zdravotní problémy, které by jiného usoužily. A přece má jedno velké trápení. Hodně jí bolí, když musí sledovat, jak většina mladých opouští vesnice na Banátu a odchází pryč. Nechtějí už žít v kraji Mariina mládí, Mariina celého života. Mezi těmi, kdo odešli do České republiky za „lepším“, je i její nejstarší dcera se dvěmi vnoučaty.

A Marie by si přála, aby děti zůstaly doma. Kéž se jí to splní.