Zdánlivý severský chlad Linny z Finska
Dvaadvacetiletá Finka Linna vypadá a jedná jako typická seveřanka. Půvabná blondýnka působí nesměle, v každé situaci jedná zdvořile a přesně tak, jak od ní okolí očekává. O svém životě mluví docela chladně a bez emocí, občas se ale přece jen na pár sekund odmlčí a na tváři se jí mihne náznak lítosti. To trvá jen chvíli, pak se omluvně usměje, vrací se do své role a nezúčastněně pokračuje ve vyprávění dále.
Moc šťastných vzpomínek na dětství nemá. Od mala musela společně se starší sestrou přihlížet hádkám věčně opilých rodičů. Když bylo Linně šest let, otec se od rodiny odstěhoval a jeho místo zanedlouho zaujal matčin nový partner. Celou rodinu bil a výjimkou nebyly ani výhrůžky smrtí. Když se jim narodil nevlastní bratr, otčím Linnu a její sestru vyhodil z domu na ulici. Matka v tom násilníkovi, ze kterého měla strach, nijak nebránila.
Říká se, že dívky si často podvědomě vybírají partnery podle předobrazu svých otců. Osud Linny to potvrzuje, za svůj život nepotkala mnoho slušných mužů. Jeden z nich bral drogy a citově ji vydíral, když od něj chtěla odejít, vyhrožoval, že se zabije. Časem se ale uklidnil a oba se rozumně domluvili na rozchodu. O pár týdnů později se Linna dověděla, ho našli mrtvého, nejspíše zemřel na předávkování.
Deprese a pocity úzkosti Linnu provázely už od dětství, teď ale začala uvažovat, že si také vezme život. Naštěstí nezpanikařila a vyhledala odbornou pomoc. Díky psychologům a sociálním pracovníkům se jí teď daří mnohem lépe. Žije ve vlastním bytě, studuje na vyšší odborné škole obor veřejná sestra a má naději, že by to snad mohla všechno zvládnout. Přesto bude ještě dlouho potřebovat odbornou pomoc, to když se začnou vracet zlé vzpomínky a za zdánlivě chladnou severskou maskou probouzet tíživé stíny minulosti.