CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Vypadala tak na třicet let, krásné tmavé vlasy jí zakrývala slušivá čepice. Velmi dobrá angličtina kontrastovala s plachostí, s níž hovořila. Roya, původem z Iráku, dnes dobrovolnice řecké Charity v nepříliš výstavné části Athén, byla první, kdo se na mne na počátku praxe usmál. Byla jsem jí za to moc vděčná. Teprve pak jsem se dověděla, že si dokáže více než dobře představit, co to znamená ocitnout se náhle v cizím prostředí mezi neznámými lidmi a čekat, co přijde...

Roya, jejíž jméno znamená v překladu sen, se narodila v Iráku, v zemi, kde nepokoje a ozbrojené konflikty jsou na denním pořádku. I její dětství je poznamenáno válkou. Vzpomíná na houkání alarmu, které jí během nočních bombardování nahánělo hrůzu, na mladší sestru, o kterou se v té době starala a jež dodnes trpí depresemi. Ale tohle je jen začátek příběhu. Roya měla štěstí, podařilo se jí vystudovat univerzitu, získala dobré zaměstnání a žila klidný a spokojený život. Tedy až do dne, kdy jí vše převrátilo na ruby osudové setkání.

Mladý Řek Samuel, který pracoval ve stejné firmě, se jí líbil už dlouho. Netrvalo dlouho a zamilovali se do sebe. Vzít se ale mohli až za několik let, Samuel kvůli práci neustále cestoval, zatímco Roya na něj v Iráku trpělivě čekala. Nakonec se vytouženého dne své svatby přece jen dočkala. Aby si ji mohl Samuel vzít, přijal dokonce islámskou víru a stal se muslimem. Roya byla šťastná. Ale jen díky tomu, že netušila, že to byl první a zároveň poslední ústupek, který manžel ve vztahu k ní udělal.

Po svatbě se mladí manželé odstěhovali do Řecka, Samuel své ženě sliboval krásný život v Evropě a hlavně vytoužená studia. O to krutější byla srážka s realitou. Už zanedlouho Roya zjistila, koho si vlastně vzala – Samuel ji bezohledně využíval, přikazoval jí co si má oblékat, kam může a kam nesmí chodit. Musela se starat o jeho nemocnou matku, zatímco on žil s jinou ženou. Roya se snažila být trpělivá, opět čekala a doufala, že se pro ni život stane snesitelnější ve chvíli, kdy začne konečně studovat. Samuel však byl zcela bezohledný až do konce – místo studií ji poslal zpět do Iráku a sám se z Řecka odstěhoval.

Muslimka, čekající na rozvod, nemá v Iráku lehkou pozici. Roya proto raději po čase utekla zpět do Řecka. V zemi, která je zmítána ekonomickou krizí a kde najít práci je téměř zázrak, se snaží žít, jak to jde. A hlavně den za dnem opět trpělivě čeká na lepší časy. Čeká, až se její manžel uráčí vrátit do Řecka rozvést se s ní. Čeká, až se jí podaří najít práci. Čeká na potřebné dokumenty, díky nimž by si mohla splnit svůj velký sen a začít konečně studovat.

Milá Royo, ať tvé čekání tentokrát netrvá dlouho! Snad se ti díky tvé trpělivosti a pokoře jednou splní sen, jehož jméno nosíš.